Minulost - Čezeta 150 typ C

ČZ 150 Typ C přišel na svět v roce 1949 po boku sto pětadvacítek. Stopadesátka byla dodávána na náš trh o něco později, ale zato neprocházela tak dlouhou vývojovou etapu jako sto pětadvacítky. První verze přišla bez odpružení zadního kola a o rok později přišla na svět stopadesátka s odpruženým zadním kolem. Zadní osa kola bylo odpružená pomocí kluzáku, jak tomu bylo u známého Peráka, od kterého byl tento systém zděděn. Stopadesátka byla na první pohled naprosto stejná se sto pětadvacítkou jen s rozdílem v motoru, který získal větší vrtání válce spolu se změněnými převody a karburátorem. Dvoudobý vzduchem chlazený motor měl tří rychlostní převodovku a spojku v olejové lázni. Získal velmi povedený design, který měl velice vhodně vyřešen kryt karburátoru spolu s filtrem sání s přívěrou pro studený start. Setrvačníkové magnetko mělo dvě světelné cívky, které tlumila tlumivka ukrytá v přední masce světla. Třetí cívka  sloužila pro zapalování a byla přímo vyvedena zapalovacím kabelem ke svíčce. K zastavení motoru sloužil knoflík, který po zmačknutí zkratoval celou zapalovací soustavu. Tento šikovný knoflík se nacházel v pravém krytu motoru hned pod válcem spolu s ukazatelem zařazeného rychlostního stupně a neutrálu. Přední teleskopická vidlice byla opatřená světlem spolu s tachometrem napojeným na pravý dekl motoru. Sedlo bylo nové, pogumované s jednou centrální vinutou pružinou. Zadní blatník byl opatřen nosičem, který mohl být nahrazen dvousedadlem. Pro tuto variantu byly do vnitřního závitu rámu zašroubované stupačky. Vše jezdilo na devatenácti palcových kolech s jednostrannými bubny. Historii zakončila stopadesátka v roce 1953 po boku své starší sestřičky stopětadvacítky, které se staly elitou mezi strakonickými sériově vyráběnými motocykly. Posloužily ke zrodu další jednotné řady Kývačky s motory právě z těchto výtečných kubatur 150 a 125 cmm.