Minulost - Jawa 350 typ 12

JAWA 350 typ 12 Pérák přišel o dva roky později, a to v roce 1948 než Pérák 250. Zprvu nesla nová třistapadesátka značku na palivové nádrži OGAR a v šedé barvě motocyklu, pod kterou se začali vyrábět. Značka OGAR patřila před válkou k třetímu největšímu výrobci československých motocyklů. Po válce byla tato firma vyrábějící své motocykly v Praze ve Strašnicích začleněná pod JAWU a stala se její součástí. Později se Pérák vyráběl již pod světově známou značkou JAWA na palivové nádrži a v červené barvě motocyklu bez jakýkoliv změn. Rám byl stejné konstrukce jako u dvěstěpadesátky spolu s přední teleskopickou vidlicí chráněnou pryžovými manžetami své spodní kluzáky a s novým pláštěm předního světla a tachometru. Palivová nádrž získala v útrobách místo pro spínací skřínkou, která zpočátku měla v sobě umístěné zapalovací cívky. Pak byla následně vyměněná za spínací skřínku se samostatnými zapalovacími cívkami Palivová nádrž měla v dolní části vykrojený oblouk pro sedlo s jedním centrálním třecím tlumičem, který měl možnost nastavení tuhosti podle hmotnosti jezdce. Kola byla o velikosti devatenácti palců s jednostrannými brzdovými bubny. To, co dělalo Péráka skutečným klenotem, byl motor. Dvoudobý vzduchem chlazený se čtyřstupňovou převodovkou. Spojkový koš byl o čtyřech korkových lamelách ponořený v olejové lázni vypínaný poloautomatem na pravé straně. Karburátor měl samostatnou plovákovou komorou spjatou s karburátorem pomocí hlavní tryskou chráněnou sítkem. Vše bylo ukryté pod důmyslným krytem. O chod motoru se staralo šesti pólové dynamo, které dostalo novou spínací skřínku s ampérmetrem pro okamžitou kontrolu dobíjení.

JAWA 350 typ 18 Pérák přišel v roce 1950 s dalšími novými užitečnými změnami. Především válec získal mohutnější žebrováni pro lepší chlazení motoru. Klikový mechanismus doznal též změny svých ojnic a pístu. Brzdi dostaly vetší průměr ze 150 mm na 160 mm spolu s většími brzdovými bubny a osami. Poslední série se dodávaly se spínačem brzdového světla. Dále se dal Pérák vybavit bočními koženými brašnami, přídavným tandemovým sedlem pro spolujezdce a stupačkami, spolu s tandemovým sedlem se montoval i přídavný nosič. Pro nepřízeň počasí byl Pérák vybaven dvoudílným příčným chráničem nohou. Svou nadčasovou historii skončil po dlouhém putování v celém světě v roce 1956, později než Pérák 250, který se vyráběl do roku 1954. Oba typy posloužily svými motory novému nástupci dalšímu legendárnímu motocyklu 350 typově značenému 354 (Kývačka).