|
 STADION
S-11 Typ 552 něco co
vypadalo jako jízdní kolo, ale mělo to navíc motor se nezývalo kozí dech
alias Staďák. Historie mopedu STADION začala okolo roku 1957 v závodu
RAKOVNÍK, kde přišly na svět první prototypy s německými motory FICHTEL
SACHS s odpruženou zadní vidlicí a s koly o rozměru 26 palců. Těchto prvních
mopedů bylo vyrobeno jen pár kusů. Doba si však přála vlastní motory, a tak
se začaly vyrábět v národním podniku v Českých Budějovicích, kde se pak
výroba rozšířila i o motory pro Jawetku, která zdědila od STADIONU většinu
dílů (píst, klikový mechanismus, spojku, převodovku, setrvačníkové magneto,
boční kryty motoru, kola s brzdami, řadicí mechanizmus na řidítkách, přední
pérování). STADION byl jednoduchý moped postavený na trubkovém rámu s přední
vidlicí, která měla od roku 1958 v první sérii starší provedení předních
tlumičů, s nimž se vyrobilo jen menší sérii. Po starší přední vidlici přišla
inovovaná verze, kterou zdědila i JAWETA Standart. Nová teleskopická vidlice
byla opatřená dvojicí vinutých pružin doplněných o boční raménka svírajících
přední kolo. Raménka se opírala o vinuté pružiny, ve kterých byly vloženy
gumové válečky sloužící k zmírnění dorazu ramének. Zadní vidlice byla
neodpružená a jediné co tlumilo zadní část bylo sedlo s jednou vinutou
pružinu. Vše poháněl dvoutaktní motor se šikmým hliníkovým válcem spolu s
hlavou opatřenou silemblokem pro uchycení k rámu. Spojka tvořená dvěma
lamelami byla ponořená v oleji a přímo uchycená na klikovém ustrojí. Byla
převáděna primárním převodem pomocí ozubeného kola se šikmými zuby na
převodovku. Převodovka se skládala ze dvou převodových rychlostí a jednoho
neutrálu a byla ovládána přímo na levé straně řídítek pohybem rukojeti.
Dopředu byl zařazen první převodový stupeň, uprostřed byl zařazen neutrál,
vzadu byl druhý převodový stupeň. Vše jistila pojistka, která se ovládala
vymáčknutím spojkové páčky se zalisovaným plíškem zapadávajícím do drážek v
řídítkách. Proto, aby se docílilo přesného řazení, byl uprostřed na lanovodu
štelovací šroub, který centroval pozici řadiče v motoru. Převodovka byla
opatřena mechanizmem pro šlapaní, se kterým se dalo šlapat při vymáčknutí
spojky stejným způsobem jako na kole s tím, že si bylo možné vybrat první či
druhý převodový ztupěn podle terénu. Kola o rozměru 19 palců měla na začátku
hliníkové ráfky, které však byly po krátké době nahrazeny za klasické
ocelové. Vše napájelo malé setrvačníkové magneto o výkonu 18W, které se
skládalo ze dvou cívek. První byla menší a poháněla přední a zadní světlo a
klakson. Druhá větší cívka sloužila k zapalování a byla napojena na
přerušovač, který udával jiskru, jež vycházela přímo z kabelu od cívky ke
svíčce. Další užitečnou pomůckou byl dekompresor, který sloužil na zastavení
motoru nebo k ulehčení startu. Stadion se po celou dobu své výroby
zdokonaloval, a tak např. na prvních mopedech STADION nebylo držadlo na
přenášení, další série měla dvě držadla a poslední jen jedno. Dalším
rozdílem byl boční stojánek (policajt), který byl v roce 1959 nahrazen za
dvouramenný stojánek, a pravý boční kryt motoru vyrobený z tenkého
hliníkového plechu, jenž byl ve stejném roce vystřídán hliníkový odlitek.
STADI ON se dodával ve zvláštním provedení s kapotáží řidítek, ve které bylo
umístěno světlo, rychloměr a přepínač světel s tlačítkem bzučáku.
STADION S-11 se v roce 1965 prodával za 1.000 korun československých. V roce
1960 byl pak doplněn o svého modernějšího nástupce mladšího bratra S-22. V
roce 1964 byla výroba těchto nejlehčích a nejjednodušších mopedů ukončena.
Starší provedení přední vidlice
 Nové
provedení
předních vidlic
STADION S-11 typ 551 se dodával se zvláštním
provedením s kapotáží
řidítek, ve kterém bylo a přední
světlo spolu s tachometrem a
|
km